Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč jsme začali s programem bodu obratu

21. 9. 2010

 Bod obratu ve sboru Apoštolské církve v Zábřehu

Ve sboru Apoštolské církve v Zábřehu jsme začali s programem Bod obratu před sedmi lety. Prvním impulsem, díky kterému jsme se o tento program začali zajímat, bylo, že jsme se snažili hledat pomoc pro sestru ze sboru, která trpěla anorexií. Nabídli jsme jí, ať projde programem Teen Challenge v ženském středisku v Praze. Po dvou měsících však z programu odešla s tím, že jí nepřipadlo, že by její problémy byly tak zlé, aby musela být ve středisku.

Krátce nato pořádala organizace Teen Challenge ve sboru Apoštolské církve v Olomouci setkání Bodu obratu pro zájemce o tuto službu. Proto jsme se rozhodli s pastorem (mým manželem) a dvěma dalšími lidmi ze sboru, kteří o tuto službu měli zájem, program absolvovat a nechat se vyškolit. Absolvovali jsme Bod obratu I, zabývající se problémem závislosti, Bod obratu II s tématem spoluzávislosti a následně instruktorský kurz Bodu obratu. Školiteli byli pracovníci Teen Challenge, kteří nám po zaškolení poskytli všechny potřebné materiály a následnou podporu.

Tyto kurzy mě velmi nadchly, a přestože jsem sama neměla problém se závislostí ani spoluzávislostí, zaujalo mě velmi kvalitní biblické vyučování. Uvědomila jsem si, že logická návaznost jednotlivých lekcí a jejich praktická aplikace do života vede člověka k tomu, že se učí stavět na Božím slově a uvádět jej do praxe. Viděla jsem, že tyto kurzy jsou velmi užitečné nejen pro lidi závislé a bojující s problémy ve svém životě, ale i pro všechny křesťany, kteří chtějí duchovně růst.

 Po absolvování instruktorského kurzu jsme začali pracovat na tom, abychom mohli odstartovat tyto kurzy i v našem sboru.

Organizační tým se nám nepodařilo zcela vytvořit, v podstatě jsme se na zajištění programu Bod obratu podíleli jen já a můj manžel. Sestra, která spolu s námi celé školení procházela, nakonec odešla pracovat do Teen Challenge, kde je vyučování Bodu obratu pravidelnou náplní její práce.

 Bod obratu jsme nabídli v první řadě všem členům sboru, a protože o ně byl velký zájem, uskutečnili jsme jej nejprve pouze pro zájemce ze sboru. Bod obratu II především pro služebníky a lidi, kteří sloužili ve sboru pastoračně.

Poté jsme oslovili i lidi mimo sbor. Na další Body obratu obvykle docházeli také 1-3 lidé, kteří nechodili do sboru. Byli to většinou lidé, kteří byli hodně zranění a nedokázali se do života církve naplno zapojit. Viděla jsem, že je pro ně přínosem být součástí tohoto společenství, a po několika setkáních byli schopni se začít otevírat a lépe vnímat, jaký je Bůh. Následně pak začali navštěvovat i sbor.

 Nepodařilo se mi však získat další spolupracovníky a můj muž nebyl schopen se do pořádání Bodů obratu zapojit naplno. Proto jsem poté, co Bodem obratu ve sboru prošli ti, kdo o tuto službu měli zájem, další skupiny neorganizovala.

 Dalším impulsem pro obnovení této služby ve sboru pro mě byla až domácí skupinka, kterou jsme v té době s manželem vedli. Viděla jsem, že se na ní scházejí lidé, kteří žádné zásadní problémy neřeší, spolu s lidmi, kteří mají problémů stále ještě mnoho. Těm prvním chyběl prostor pro duchovní růst, ti druzí se zase cítili nepřijatí. V této situaci jsem viděla jako nejlepší řešení rozdělit skupinku a pro lidi s problémy začít vyučování Bodu obratu.

Udělali jsme tedy propagaci ve sboru a přihlásili se jednak lidé z naší skupinky, kteří stále nedokázali překonat své problémy, jednak lidé, kteří měli na srdci jim pomáhat, ale často jim spíš umožňovali v problémech setrvávat. Pozvali jsme také lidi mimo sbor, většinou spíš problematické. Požádala jsem jednu ze sester, která měla na srdci pomoc lidem s problémy, aby se se mnou pravidelně jednou týdně scházela, a společně jsme se za skupinu modlily.

Ze strany některých vedoucích jsem se setkávala s obavami, zda jsem si nevzala příliš velké sousto, obzvlášť když viděli některé problematické lidi, se kterými se opravdu dalo těžko vyjít. Báli se, že mi tito lidé skupinu rozloží a že na ně nebudu stačit. Tyto skutečnosti mě vedly k většímu přiblížení se k Bohu a spoléhání na něj. Věděla jsem, že sama tuto službu nezvládnu.

S touto skupinou jsme pak, s mírnými obměnami, prošli Bod obratu - závislost, Bod obratu - spoluzávislost a následně i Bod obratu - obnovení rodiny. Hned od počátku jsem viděla, že se Bůh k této službě přiznává. Během několika prvních setkání se ve skupině vytvořila atmosféra důvěry a bylo vidět, že se všichni cítí přijatí a jsou schopni se sobě navzájem otevřít. V podstatě na každé lekci jsme vnímali, že nám Bůh otevírá nové pohledy do jeho slova a lidé začínali vidět pravdy, kterým dřív nedokázali porozumět a přijmout je. Já sama jsem přijímala velké obohacení a přiblížení se k Bohu.

Nebyla jsem si jistá, zda se mohu pustit i do vedení skupiny Bodu obratu III, nazvaného Obnova rodiny, který je určen pro lidi nějakým způsobem zneužívané. Po konzultaci s poradci v Teen Challenge jsme otevřeli i tuto skupinu pro ženy. Některé z nich byly skutečně v dětství týrané a zažívaly ve svých rodinách odmítnutí a nedostatek lásky a bezpečí. Tento program jim umožnil porozumět lépe svým reakcím a obranným mechanizmům a začít více spoléhat na Boha samotného.

 Svědectví ze života členů těchto skupin Bodu obratu:

- tři sestry začaly chodit do sboru a staly se členkami církve,

- jeden bratr následně odešel do programu Teen Challenge,

- jedna sestra, která žila s manželem alkoholikem, byla v depresích a nebyla schopná jít sama ani do obchodu, se postupně uklidnila, začala si doma číst Bibli, podle možností chodit i do sboru a dnes vychází mezi lidi a chodí nakupovat bez problémů. Navštěvuje nově vzniklou sesterskou skupinku a muže už se tolik nebojí,

- jeden bratr, kterého pozvala jeho známá,  nám po prvním setkání, když jsme se ho ptali, co od programu očekává, řekl: „Já jsem měl nějaké problémy, ale když jsem to tu dnes slyšel, tak si myslím, že to není zase tak zlé.“ Nicméně ve skupině zůstal, obrátil se, nechal se pokřtít a dnes je členem sboru.

 Po ukončení všech tří úrovní Bodu obratu se někteří lidé, kteří jimi prošli, zapojili do domácích skupinek ve sboru a sestra, která byla mojí pomocnicí, založila s některými z nich novou sesterskou skupinku.

Já sama jsem se rozhodla pokračovat v Bodu obratu i nadále. Přihlásila se mi sestra, která měla na srdci pomoc lidem s problémy, a začaly jsme se pravidelně scházet a modlit se za to, koho máme pozvat do nově plánované skupiny Bodu obratu. Původně jsme měly 3 lidi, ale Bůh přidal další, kteří zatím ani nechodili do sboru. Proběhly znovu všechny tři kurzy Bodu obratu a na každý z nich přišli další noví lidé.

 Svědectví ze života členů těchto skupin Bodu obratu:

- sestra, která měla stále problémy ve vztazích s lidmi, začala docházet na individuální poradenství Cesta ke svobodě a prožila odpuštění ve vztahu k rodičům. Stále ještě bojuje s některými problémy, ale postupuje dopředu,

- žena, kterou jsme pozvaly a která řeší velké problémy a je v rozvodovém řízení, přivedla i kamarádku. Ta po prvních setkáních prohlásila, že si vždycky přála setkat se s takovými lidmi, kteří by jí pomohli víc poznat Boha. Po skončení programu začaly obě navštěvovat domácí skupinku a připravují se ke křtu,

- dva lidé, kteří v minulosti přestali chodit do církve, navázali na setkáních Bodu obratu dobré vztahy a přiblížili se k Bohu. Zatím do církve chodit nezačali, ale jsme s nimi v kontaktu.